"Musíš to chápat, není to nic osobního. Neměl jsem na vybranou, buď já, nebo ty." Nikolai (Gavriho nejlepší přítel). 

"Přiveďte bojovníky. Můj šampion má hlad, touží po jejich krvi!" Šéf věznice.

"Potrestejte tu bestii!" Šéf věznice.

Gavriil se narodil bezejmenné děvce, která jej v jeho třech letech nechala na pospas ulici. Chlapec vyrostl v nejchudší čtvrti Moskvy, v jednom ze špinavých sirotčinců, odkud se dostal až po absolvování základní školy, kterou prolezl se sakra odřenýma ušima. Tehdy se stal členem jednoho z místních gangů, padl mezi tu nejhorší špínu, mezi jakou mohl. Zde v podsvětí, kde platilo pouze pravidlo silnějšího, se chlapec musel začít učit, ne, že by ho sirotčinec už tak dost nevyškolil. Od malička se pral, ve škole byl jen obyčejným pouličním rváčem a problémy se ho držely jako židovská víra.

Vždycky byl pohybově nadaný, a tak mu nedělalo problém naučit se rvát, skákat po střechách z čímž se stal skvělým parkuristou – protože útěky před policií jsou nejsnazší po střechách a podobně. Tanec pro něj byl vždy součástí života a králem všech parketů se nestal pro nic za nic, jeho vášeň a temperament neměla konkurenci. Tancovat se naučil už jako malý na moskevských ulicích. Snad jedině při tanci dokázal vždycky projevit pravé emoce, které pociťoval. Další věcí, která se stala jeho vášní, byly motorky a stará auta, jejichž motory s nadšením zkoumal a učil se je opravovat, brzy se stal vcelku slušným automechanikem. No dívky, o těch není třeba mluvit… jsou jeho slabostí.

Ze začátku pracoval jako vymahač peněz, později jej naučili zacházet se střelnou zbraní, a tak když bylo potřeba se někoho zbavit, byl právě Gavri tím, kdo si ušpinil ruce. Učil se rychle, věděl, že nemá klást otázky, nebo se vzpírat, ačkoli se mu nejedna věc hnusila a sklánět hlavu ho už také přestávalo bavit. Brzy okusil, jak chutná olovo vpalující se mu do masa, ale rány nebyly smrtelné, a tak se ze zranění brzy vylízal. Ty, jež zabil, vídal ve svých snech, ale tehdy ještě netušil, co jej ještě potká. Jak šel čas, hochovi narůstalo sebevědomí a jeho přátelé v něm viděli autoritu, svého vůdce. Většina mladých členů gangu začala poslouchat právě Gavriiliho, který si mimo to začal vyskakovat a vzpírat se rozkazům… začal být hrozbou, někým nepohodlným pro hlavu gangu. První pokus, jak se jej zbavit, byl tou největší ránou, kterou tehdy osmnáctiletý Gavri utržil od života. Tehdy pochopil, jak hořký a krutý život je, pochopil, že nakonec každý zůstane sám. Šéf podplatil Gavriho nejlepšího přítele a parťáka, který mu s vidinou peněz a možná i Gavriho postavení, bodl nůž do zad… téměř doslova. Téměř, protože mu tu dýku nebodl do zad, ale do břicha. Gavri mu hleděl do očí a on mu bezostyšně pohled oplácel. Jako by tu noc prozřel, až moc dobře pochopil tu lekci, jež mu život dal… nehodlal mu dát záminku mu ji zopakovat. Jaká to ironie, že přežil. Snad to byla jedna z věcí, kterou zdědil po otci… tuhý kořínek. 

Ostatní přátelé, kteří o ničem netušili, jej našli a odvezli do nemocnice. Jistě, pomohli mu, ale bylo jen otázkou času, kdy se nechají také podplatit, není - liž pravda? Odtamtud se vrátil zpět, což byla osudová chyba, jak brzy pochopil. Už se s ním nehodlali párat, a pokud se chtěl pomstít, nedali mu k tomu příležitost. Nebyl tehdy ještě tak dobrý bojovník, aby si poradil se třemi gorilami, které na něj čekali. Šéf zařídil, aby jej dostala policie a on se hodně dlouho nedostal z vězení, nejlépe nikdy. Ve věznici, kam jej umístili se konaly nelegální zápasy mezi vězni. Nebyly to psí zápasy, ani kohoutí, byly to zápasy mužů, kteří to z většiny rozhodně nedělali dobrovolně. A on se stal jejich novým bojovým psem, otrokem, bestií, jež z něj hodlali udělat, aby vydělali peníze, nebo lépe, aby zemřel a oni si nemuseli špinit ruce. A tak dostal okolo krku železný obojek. Tyhle souboje neměly pravidla, nešlo jen o poražení soupeře, tady se bojovalo na život a na smrt. Bylo těžké se rozhodnout, jestli je lepší zemřít a ukončit tak své utrpení, nebo bojovat o ten ubohý život v kleci a nechat se ponižovat, snášet bolest, kdy člověk pomalu, ale jistě přicházel o rozum. A jediné, co Gavriiliho drželo při smyslech, byla jeho víra a vůle. Rozhodl se bojovat o každičký nádech, o každou hodinu, kterou mohl být na světě déle. Stalo se z něj zvíře, vybudoval si zvířecí instinkty a přísahal by, že si vytříbil i smysly a instinkty. Bojoval se silnějšími protivníky, ale jen díky tréninku v cele, kdy každé ráno cvičil i s minimem jídla, jen díky své hbitosti, rychlosti a lstivosti dokázal vyhrávat a přežít tak dlouho. Bojoval necelých šest let, zavřený v kleci s obojkem na krku, na řetězu, zabiják, zvíře co nezná nic jiného, nežli každodenní boj o život. Téměř jej zlomili, ale on vždycky vstal, pokaždé se stal vítězem, kamkoli jej přivezli. Pokaždé upřel svůj temný pohled do očí toho muže, který z něj tohle udělal, jako by jej vyzýval. Vždy ukázal alespoň střípky vzdoru, jen aby jim dokázal, že jej stále nezkrotily, nezlomili… že přežil, znovu a znovu. A to i přes to, že jej později čekal výprask a další bolest… Jednoho dne to skončilo.

Bojoval v aréně naposledy.

Někdo mu zaplatil svobodu. Muž, jež hledal muže, kteří nemají co ztratit a boj je pro ně stejně přirozený jako dýchání. Přišel si pro něj Stín, aby mu nabídl místo mezi Vránami, mezi jeho Vrány Temnoty. Gavriil tak nezískal jen svobodu, ale i rodinu a zázemí. Naučil se opět alespoň někomu důvěřovat. Tady s ním už nikdo nejedná jako se zvířetem, navíc to bylo jeho svobodné rozhodnutí.  

Stal se tedy jednou z Vran Temnoty a podstoupil náročný trénink, který musel podstoupit každý nováček. Poté, co obstál, se stal právoplatným členem tohoto spolku. Nebyl nikdy nejlepší, ale svou věrností, pílí, sebekázní a odvahou si po sedmi letech vysloužil místo mezi Asasíny – Stínovými nejlepšími vrahy a zároveň osobními strážci. Dostalo se mu tak opravdové posty, které si velmi váží. Na svém postu působí již dva roky a snaží se svou práci dělat nejlépe jak může. Ale i mistr tesař se někdy utne.

• Národnost: ruská

• Speciální talent: pevná vůle a díky tomu i vysoký práh bolesti

• Zbraň: jeho vlastní tělo (nohy a pěsti), skrytá čepel

• Zajímavosti: Gavri věří v Boha. Často se modlí a věří, že jeho schopnosti mu dal právě Bůh.

• Přivýdělek: smrtící zápasy

• Face claim: Scott Adkins

• Asasín: úroveň 7

  • Šplhoun: bez námahy vyskočí výš, než většina lidí kolem něj a vytáhne se nahoru, aniž by se zapotil

  • Mrakodrap: ve vysokých výškách nemívá závratě, jeho plíce jsou stavěné na větší řídkost vzduchu

  • Písknutí: pokud potřebuje přilákat svůj cíl, může na něj písknout, aby ho donutil přijít, ať už chce nebo ne

  • Jako myška: dokáže si najít skulinky a místa, kudy se nepozorovaně protáhne při sledování cílů, aniž by jej měl cíl šanci odhalit

  • Orlí pád: umí naprosté začátky skoku z velké výšky, aniž by se zranil. Ve většině případů se mu to ani nepodaří nebo vycouvá dřív, než se o to pokusí

  • Orlí pohled: díky citlivému sluchu a ostrým smyslům je schopen i přes zdi odhalit, kolik protivníků má očekávat a kde se zhruba nachází, ať už slyší jejich dech nebo kroky či hlasy. Pokud se pohybují, cítí je. Pokud ale stojí nebo se nachází ve vedlejší místnosti se zavřenými dveřmi, nemá šanci to odhalit.

  • Dvojitá vražda: neovládá

• Boj: úroveň 8

  • Reflexy: díky zvýšeným reflexům se dokáže lépe bránit, ale pokud je jeho oponent rychlejší nebo silnější, zpanikaří a je mnohem zranitelnější

  • Ohromení: jedním prostým hmatem dokáže ochromit svého oponenta a získat tak výhodu.

  • Jako blesk: v boji dokáže reagovat rychle na útoky a stejně tak je rychle i sázet, aniž by se unavil

  • Adrenalin: pokud v boji utrží zranění, je schopen v sobě vyburcovat dodatečnou sílu, kterou odrovná svého oponenta, ale na agenty tato schopnost nemá efekt

• Základní schopnosti

  • útok a obrana v boji na blízko

  • odemykání zámků bez klíčů za pomoci sponek

  • střelba (proti jedincům se speciální schopností mušky a rychlosti nemají šanci)